„Chlubit se cizím peřím“ nemusí mít pejorativní význam

Obdivujme zručnost malířů, sochařů a také ty, kteří veřejnosti
umožňují sdílet sílu emocí uměleckých děl.

Podívejte se sami
Patrik Chovanec
Kavárna J&T banky
Noční obloha a padající hvězdy
Padající hvězdy
Markéta Jelenová, Hory
Markéta Jelenová, Pole s klasy
Michal Blažek, Sedící stání
Michal Blažek, Protipostavení

Patrik Chovanec: J&T banka je partnerem umění

  • Autor díla ve sbírce: Markéta Jelenová, Petr Hrůša
  • Majitel děl: J&T banka

Koncept sítě J&T Banka Café poskytuje klientům místo pro setkávání s představiteli banky, příjemné místo s odkazem na tradice a kulturní dědictví. Ostravská bývalá kavárna Elektra je odkazem na vídeňské kavárenství a brněnským elitám se v nových prostorách prezentují prvky regionálního funkcionalismu.


Jak se společně s vedením rozhodujete o podobě interieru kavárny?

My jsme bankokavárnu a celou pobočku projektovali ve spolupráci s architektem Petrem Hrůšou a to je člověk, který má velmi blízko k umění. Přes něj jme dostali kontakt na pana Blažka, který tady vystavuje sochy.
Pan Blažek nám v ostravské bankokavárně dělal zlatý mozaikový strop.
Společně s ním jsme prosadili prvky, které jsou zde stabilně
zastoupeny- pohledová výmalba symbolizující hory akademické malířky Markéty Jelenové je spojena s mramorovým jádrem kolem baru. Na ni navazuje benátský štuk na kterém je obzor s vycházejícím sluncem, na druhé straně kavárny slunce zapadá.


Tato zeď je interpretací nějakého obrazu?


Tento obraz je původně olej na plátně asi 2.20x2.40 m a symbolizuje zlaté pole s klasy. Má evokovat myšlenku odměny za sklizený úspěch. Za to, že se většinu roku o něco staráte.


..symboly hojnosti..architektonické detaily také vypadají přepychově..


Sloupy v kavárně jsou obloženy makasarským ebenem. Speciální mozaika je skládána tak, aby na sebe navazovala. Obklad je zajímavý v tom, že z tohoto dřeva se málo dělá, na světě už jej velmi mnoho není, ale patří k funkcionalismu v Brně. Před několika lety obnovili v právnické fakultě Masarykově univerzitě schovaný kus nábytku, který tam vytáhli Němci z vily Tugendhat a je z toho krásná knihovna.


Použitím podsvětleného kararského mramoru jste se nejspíš také inspirovali vilou Tugendhat, kde je velká onyxová stěna.

To říkáte krásně. Onyx už tady v jedné kavárně byl. Ta kavárna potom zanikla a my jsme s architektem Hrůšou měli diskuze jaký kámen sem dát. Cestou onyxu jsme jít nechtěli, protože už bychom byli druzí, takže my jsme zvolili kararský mramor. Je z různých druhů. Vidíte, že mají různé odstíny. Některý je bianco- krásně leštěný, některý ještě žilnatý.


Dekorativní stěny z onyxu mají také ve vstupních prostorách hotelu Internacional.

Kus onyxu jsem viděl teď po rekonstrukci loungi a v kavárně.


V současnosti zde máte výstavu Michala Blažka, je pro vás tedy prototypem nositele stejných hodnot?

Michal Blažek je tady proto, že je jedním z posledních klasických sochařů, kteří si koupí dvoutunový velký pískovec a do něj vytesávají sochu. Jde o pracovitost s tradičními principy a postupy. Nám se to z pohledu banky krásně prolíná, protože bankovnictví je tradiční obor a my bychom chtěli být spojováni s něčím co je ověřeno lety.
Věci, které tady vidíte jsou rektrospektivou časem. Někdy v 80. letech dělal takovéto sochy, které symbolizují odpor k tehdejšímu režimu.
Poté se jeho tvorba rozvíjela ke dvojicím. Michal Blažek restauroval Angkor v Kambodži- obrovské množství soch, což jej také ovlivnilo.
Reflektuje zde, že Kambodžané jsou národ, který dlouhé roky někdo pokoušel ohnout, ale jsou pořád narovnaní. Děti od útlého věku učili jak mají správně sedět, aby měli narovnanou páteř.


Jak dlouho Váš nápad pořádání výstav v kavárně trvá?

Pobočku jsme otevřeli před třemi lety, předtím tu bylo umění zastoupeno lehce. Poté zde byly zapůjčeny instalace pana profesora Gabriela a když jsme viděli jak velký ohlas umění vyvolává (nemyslím tím komerční ohlas, ale to, že se lidé ptají, spojují si to s bankou a jsou rádi, že banka podporuje umění) ,tak jsme udělali první velkou vernisáž Michala Blažka. To se krásně osvědčilo, takže v tom budeme pokračovat dál. V březnu chystáme vernisáž brněnského sochaře Jiřího Sobotky, v jehož tvorbě se prolínají různé směry moderního výtvarného umění, zejména pop art.

 

foto, text: Anežka Sobková