„Chlubit se cizím peřím“ nemusí mít pejorativní význam

Obdivujme zručnost malířů, sochařů a také ty, kteří veřejnosti
umožňují sdílet sílu emocí uměleckých děl.

Podívejte se sami

Pavel Vrzák: Umění jako únik z reality byznysu

  • Autor díla ve sbírce: MICL, Jiří Slíva
  • Majitel děl: Ing. Pavel Vrzák

 

Čím se zabývá Vaše firma?

Zabýváme se telekomunikačními technologiemi, jsme distributor, což znamená, že neprodáváme koncovým zákazníkům. Prodáváme prostřednictvím partnerů, jedná se vlastně o nepřímý způsob prodeje. Zastupujeme různé výrobce v oblasti telefonie, jako telefonní ústředny, komunikační systémy, pak videokonferenční systémy a pak zastupujeme výrobce, který dodává zařízení pro sítě, bezdrátové sítě.

 

Vaše firma sídlí v této moderní industriální budově. Čekala bych, že zde budete mít něco jako digital art nebo něco podobného. Místo toho vám tady visí originální obrazy malíře Micla (Michal Novotný). Jak jste k obrazům přišli, koho to byl nápad?

 Byl to můj nápad. Chtěli jsme tyto prostory udělat hezčí. Michala znám delší dobu a mám ty jeho obrazy rád a taky možná právě proto, že všechno u nás je založeno na nějakých technologiích, na digitálním světě a už by toho bylo asi moc. Je to takový únik z reality byznysu, únik do krásného světa melounů, vlčích máků, upadlých hlav a podobných věcí.

Třeba tento obraz mám hodně rád. Je tam člověk, který je na nějakém jednání a ztratil hlavu, ztratil hlavu při komunikaci. Já vždycky, když se tady mám na něčem domlouvat, dohadovat a ztrácím hlavu, tak se na to podívám a hned se zklidním (směje se).

 

Dá se tedy říct, že ty obrazy vás ovlivňují v práci?

Tak na mě to působí velmi pozitivně, ale je spousta lidí, na které to působí negativně. Někteří kolegové třeba říkají, že to na ně působí agresivně, já v tom ale agresivitu nevidím, naopak v tom vidím klid. Spíše mi přijde, že ta agresivita je tady u nás, když prostě máme něco s někým domluvit, dohodnout podmínky něčeho a někdo nás někam tlačí nebo nás nutí dělat věci, které nechceme, tak tady ten obraz je takovým únikem z té reality. Ale reakce jsou samozřejmě různé.

Ale hlavní důvod, proč tu ty obrazy máme, není kvůli partnerům – klientům, neděláme to na oko pro ně, ale spíš to děláme kvůli sobě. Nám se to líbí..

 

Berete obrazy jako dekoraci nebo také jako investici?

Tak obojí, ale některé obrazy i kupujeme. S umělci máme dohodu a postupně zhruba každých 7 měsíců obrazy obměníme.

 

Takže tady neustále máte takovou výstavu?

Ano, máme tady takovou aktuální výstavu. Vždycky když se to změní, tak za mnou chodí lidi a říkají mi, ten je strašnej ten obraz, támhle ten nemám rád a dokonce kolega nějak ty obrazy přemístil, protože mu to vysloveně vadilo. Ale to si myslím, že je dobře, protože kdybychom tady měli třeba něco jiného, tak na to lidi nebudou reagovat. Takhle to vyvolává určité emoce a to je dobře si myslím.

 

Máte ve firmě kromě obrazů i jiná umělecká díla?

Ano, od Michala nechám čas od času, v rámci nějakého projektu, udělat i nějaký artefakt, který si sem dáme.

 

Sochy?

Jsou to spíš takové artefakty, které nějakým způsobem používáme. Třeba v hale ta dřeva.

 

K umění máte tedy blízký vztah?

Umění mám rád. Moje žena se v tom poměrně dost také pohybuje, je architektka, sama maluje, děti malují, takže k umění máme obecně blízko. Dědeček také maloval.

Doma mám ještě spoustu hezkých věcí od malíře a grafika Jiřího Slívy. Kreslil vtipy a pak se z něj stal grafik. Tady ve firmě jsme s ním udělali dokonce zajímavý projekt - hrnečky na kávu.

 

Jak ten projekt vzniknul?

Panu Slívovi jsem napsal, protože jsem si od něj koupil obraz, kde je mravenec, jehož tělo je tvořeno ze zrnek kávy. Jmenuje se Forma arabica. Pak mě napadlo, že bychom mohli s tímto námětem udělat hrnečky na kávu. Tak jsem na pana Slívu sehnal kontakt a napsal mu. On mi okamžitě odpověděl. Mailem mi přišel rovnou nákres, jak to má být zpracované. Řekl jsem si, to je skvělý, to se mi líbí, když je nějaký nápad a hned se to zrealizuje. Pak se to jen trochu zdrželo, protože jsem musel sehnat nějaké hrnečky, objednat potisk atak dále. Takže to nakonec bylo docela složité. Ale hrnečky jsou na světě.  

 

 Ing. Pavel Vrzák je ředitelem společnosti Atlantis telecom.

 

 

 

Foto, text: Lucie Zavadilová

text není autorizován