„Chlubit se cizím peřím“ nemusí mít pejorativní význam

Obdivujme zručnost malířů, sochařů a také ty, kteří veřejnosti
umožňují sdílet sílu emocí uměleckých děl.

Podívejte se sami
Václav Láska
kancelář senátora
čekárna kontaktního centra
čekárna

Václav Láska má slabost pro začínající umělce

  • Autor díla ve sbírce: nejlépe začínající autoři
  • Majitel děl: -

Václav Láska je bývalý policejní vyšetřovatel a předseda správní rady Transparency International. Své zážitky z policejní a advokátní praxe vložil do dvou knih: Advokát (2008) a Jak se zavírají tuneláři (2005). V rozhovoru odpovídá na jeho vztah k tvorbě vizuální.

 

Ve vašem kontaktním centru představujete akademickou malířku Hruškovou, jaký je záměr této nenápadné výstavy?

Pokud si se mnou chcete dát schůzku jako se senátorem, snažím se zde vytvořit příjemnější prostředí než je v senátu. Jednak tam máme společné kanceláře s dalšími senátory a jednak to prostředí není domácké.

Už když jsem byl advokátem líbil se mi jev, kdy se advokáti spojovali se začínajícími malíři a pořádali výstavy umění v jejich kancelářích. Myšlenka propojení toho úzce byrokratického prostoru s uměním je fajn.

Dcera této malířky je moje dobrá kamarádka, původně jsem prostory nabízel přímo jí, protože také maluje. Mohla se tady prezentovat, ale jelikož mladá holka má ještě jiné starosti, než aby malovala obrázky do zásoby, domluvil jsem se tedy s její maminkou a ta mi vyzdobila mi kancelář i čekárnu.

Ve své druhé kanceláři- té advokátní- jsem tento úmysl daleko nedotáhl, i když jsem ten záměr měl. Kancelář mám vyzdobenu dětskými obrazy, protože se rád a často účastním různých aukcí nemocnic, kde se draží malby dětí. Pocházím z Rakovníka, kde je rok co rok akce postavená na utkání populárních osobností s místními boxery v ringu. Je to vyloženě sranda- charitativní akce a veškerý výtěžek jde na podporu místní nemocnice.

Podařilo se Vám něco vyboxovat?

Ještě jsem nenašel odvahu jít do ringu, to nechávám na jiných. Já přispěju tím, že na té akci vydražím obraz. Zatím se mi to povedlo třikrát za sebou.

Malby jsou jemné, ženské, cítíte se dobře v takové společnosti?

Pro mne mohou mít obrazy jeden základní efekt, který vnímám- a ten by měl být uklidňující. Nic jiného nerozlišuju.

Když jsem byl malý, měli jsme doma repliku Jana Zrzavého loď na pobřeží...taková černo-modro-bílá příď. Obraz na mě jako na malé dítě působil uklidňujícím a koncentrujícím dojmem. Nevěděl jsem, kdo je Zrzavý. Jako neznalec umění vnímám, jestli na mne takto dílo působí jako celek.

Tyto květinové motivy opravdu působí nenásilně, možná trochu protipól toho, čemu se v právnické branži věnujete.

Obecně mám rád přírodní motivy, protože jsem takový přírodní člověk. Když se kreslí městská zástavba tak mne to zcela určitě neuklidňuje. V Praze je fajn mít trochu jiné téma. Takže klidně květiny a krajiny.

Co byste si pořídil, kdybyste měl neomezený budget?

Investoval bych zase do mladých malířů. Udělal bych si přehled, kdo začíná a ještě není známý, kdo se mi líbí. Vsadil bych na svůj umělecky neprofesionální intuitivní pohled a vzal bych to jako sázku. Jsem takový hravý typ. Investovat do něčeho jistého, to by k mé osobnosti nesedělo.

Ohlížel byste se za dobrou investicí?

Kombinoval bych snahu podpořit s hrou. Ne primárně investovat, abych vydělal, ale zahrát si.

Dražba v aukci- to je něco pro vás!

Mě dražby baví obecně. Je mi jedno co se draží, já dražím rád (směje se). To je svým způsobem taky hra.

Kdyby teď přišel začínající umělec, že by zde chtěl udělat vernisáž, nabídnete prostory?

Můžeme uspořádat jednodenní akci, zorganizovat výstavu a zviditelnit umělce. Mám vztah k někomu, kdo se chce prosadit a někde začíná. Začínal jsem od nuly ve třech oborech a vždy jsem se musel prošlapat nahoru sám. Lidem, kteří mají vizi jsem ochoten nabídnout pomocnou ruku. 

 

 

Autor foto, textu: Anežka Sobková